318055_4195862586283_1944279058_n.jpg

Školství

Problémy ve školství  - z pohledu žáka


Každý z nás má na školu jiný názor. Někdo může chodit do školy každý den s chutí, jiný zas otráven představou dalšího ztraceného dne. Ale všichni najdeme něco, co se nám na škole nelíbí, nevyhovuje, nebo nám to může připadat úplně zbytečné.
                Většina z nás se jako malé šestileté dítě do školy těší a ze začátku jsme jí nadšeni. Stále se dozvídáme nové věci, učíme se spíše hrou, učitel je náš kamarád a dostáváme samé jedničky, nejhůře dvojky. Tato skutečnost se ale s přibývajícím věkem mění a nejpozději na druhém stupni základní školy začínáme být školou spíše otráveni a chodíme do ní, protože prostě musíme. Otázka zní z jakého důvodu.
                Netvrdím, že by nás ve škole mělo bavit vše od češtiny, přes chemii až k zeměpisu, někdo je více zaměřen humanitně, jiný technicky, ale proč pokud jsem člověk, který se zajímá o historii, chodím i přes to na hodiny dějepisu s nechutí? Je to snad tím, že mojí učitelkou je paní, která by mohla být mojí babičkou a její výklad spíše uspí než zaujme?  Nebo snad tím, že za celou hodinu popíšu tisíc stránek, které by bylo dobré na příští hodinu už umět zpaměti jako básničku a k tomu ještě přinést jen krátký úkol, který ve skutečnosti není vůbec, tak lehký jak jej učitel popsal.
                Pokud se podíváme na učitele na školách, myslím, že je celkem smutné, že převažují ženy nad muži. Je sice pravdou, že oproti základním školám, kde jsou učitelé většinou jen tělocvikáři, je to na středních školách lepší.  Ale i přesto si myslím, že pokud by ve školství bylo více mužů, špatné by to rozhodně nebylo, již jen proto, že jsou věci, které sedí lépe mužům nežli ženám.  Zároveň je podle mě velikou škodou, že nepřibývá mnoho učitelů mladých, spíše na nich stále zůstávají ti, co mohli klidně učit i naše rodiče a začíná se nám zdát, že jsou nesmrtelní. U starších učitelů bývá většinou problém, že jejich hodiny se od doby, co začali učit, nezměnili, jejich hodina probíhá ve stylu monotónního výkladu bez jakéhokoliv zapojení žáka, styl výuky je zkrátka stejný jako před třiceti lety i když od té doby se všelicos změnilo a to především žáci.
                Občas mi také připadá neuvěřitelné, že i když samozřejmě každý učitel ví, že jeho předmět není jediným, který žák má, tak i přes to dá na doma spoustu práce a pokud ji nepřinese, tak učitel nevidí jinou možnost než dát žákovi za pět, což rozhodně není nijak motivující, spíše naopak.  Pokud se však učiteli stane, že něco zapomene, není to žádný velký problém. Chápu, že učitel nemůže říkat: „To nevadí, dones to příště.", někomu kdo je na hodinu pokaždé nepřipraven, ale pokud se mi jednou stane, že něco zapomenu, měla bych dostat šanci, to přinést alespoň druhý den.
                Když už jsme u odevzdávání úkolů, v dnešní době nám učitel dá často zadání na internet a pokud je to potřeba, nevidí se jako žádný problém si informace k danému úkolu na internetu dohledat. Já si však myslím, že internet by se měl ještě stále považovat za jakýsi „bonus", protože nikdo není povinen jej mít doma. A pokud žák přijde s omluvou, že úkol nevypracoval, právě proto, že nemá internet a tudíž o případném úkolu ani nevěděl, tak mu je odpovězeno, že jej má k dispozici ve škole. Ale to mám snad každou volnou chvíli ve škole trávit tím, že budu kontrolovat, zdali učitel nedal na internet nějaký nový úkol?  A také si myslím, že po šesti ne-li více hodinách strávených ve škole, má asi málokdo chuť, zde strávit další hodinu vypracováváním domácích úkolů.
                Co se prostředí týče  České Republice bývá  většinou „luxusnější", zároveň tedy příjemnější výsadou pouze soukromých škol, ale v cizině bývá běžné, že každá škola má nějakou studovnu nebo místnost,  kam mohou studenti jít, když mají volnou hodinu. O tom že je samozřejmostí velká knihovna s kdykoliv volně přístupnými počítači, ani nemluvím. Myslím si, že to jsou věci, do kterých by se mělo investovat, stejně tak jako do prostředí školy samotné. Pokud totiž žák sedí ve třídě, kde se loupe omítka, stoly a židle nebyli ještě od vzniku školy vyměněny a při hodině biologie se kouká na kostlivce, kterému již chybí obě ruce a jedna noha, není to správně. Stát by měl do školství investovat více, ať již zakoupením nových pomůcek nebo alespoň trochu vyšší finanční odměnou pro učitele, o které všichni víme, že není nijak slavná. Protože učitel je povolání, které někdo provádět musí, ale bohužel jsou i lidé kteří se rozhodnou ho nedělat, právě kvůli penězům.
                Škola je místo které by nás mělo motivovat k tomu dozvídat se stále nové věci, připravovat na budoucí život, abychom po jejím opuštění nebyli ztracení. Avšak někdy se to bohužel daří méně nežli více a tak nezbývá než doufat, že se situace jednou zlepší, a když ne pro naše děti, tak snad alespoň pro naše vnoučata.

Tereza Pondělíčková

Optimalizace pro vyhledávače
IP
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one